Differences between revisions 88 and 89
Revision 88 as of 2013-11-14 20:47:21
Size: 11453
Editor: Tovim
Comment:
Revision 89 as of 2013-12-28 11:12:51
Size: 12054
Editor: Tovim
Comment:
Deletions are marked like this. Additions are marked like this.
Line 7: Line 7:
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz [[CzechTutorial|Tutorial Mercurialu]].
Line 11: Line 11:
== Repozitórium, repozitář, pracovní adresář ==

[[Repository|Repozitórium]] je vnímavá (sentient) projektová složka, která obsahuje složku '''.hg''', zvanou [[Repository|repozitář]] a další složky a soubory, které tvoří obsah pomyslného [[WorkingDirectory|pracovního adresáře]], jehož skladba se mění v závislosti na momentálně nastavené aktuální revizi. Pracovní adresář lze anekdoticky definovat jako "sadu změn, kterou hodláme komitovat".

'''Aktuální revizí''' je většinou revize poslední (tip) ale může jí být kterákoliv jiná revize, označená jako ''aktuální''.
== Repozitórium ==

Repozitórium je vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku '''.hg''', zvanou repozitář ([[Repository]]) a další složky a soubory, které tvoří sledovaný i nesledovaný obsah projektu.

Obsah a složení souborů či složek v repozitóriu se mění v závislosti na nastavené aktuální revizi, jejíž obsah je prezentován pracovním adresářem.
Line 19: Line 20:
'''?''' - neznámý soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu

'''I''' - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů

'''A''' - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit

'''M''' - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit

'''!''' - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný

'''R''' - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´

Můžeme ještě rozlišovat mezi souborem ''sledovaným'', o němž se pouze ví, že existuje a souborem ''verzovaným'', který byl alespoň jednou zapsán komitem do repozitáře.

Repozitář obsahuje historii projektu, repozitórium (potažmo pracovní adresář) obsahuje časový snímek projektu v určitém bodě historie. Často se slovem "repozitář" označuje nepřesně jak repozitórium, tak i repozitář.

Zcela běžně se pro jedno a totéž (komitovaná změna) používají slova ''revize'' a ''changeset''.


== Co je v repozitáři ==
Změny projektu se ukládají ve složce .hg/store :
''?'' - neznámý soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu

''I'' - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů

''A'' - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit

''M'' - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit

''!'' - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný

''R'' - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´


== Pracovní adresář ==

[[CzechWorkingDirectory|Pracovní adresář]] je fiktivní prostředí, které umožňuje manipulaci se souboury a složkami projektu jako v normálním pracovním adresáři. Timto "fiktivním" prostředím je ve skutečnosti repozitórium.

V systému Mercuriálu je pracovní adresář prezentován jako editovatelný přímý potomek (dítě) aktuálního changesetu (případně changesetů při nekomitovaném sloučení), jímž může být kterýkoliv existující changeset, zpravidla však jím je ten poslední.

Obsah a složení souborů či složek v pracovním adresáři (potažmo v repozitóriu) odpovídají obsahu a složení souborů či složek vybraného changesetu v čase jeho vytvoření (komitu).

Komitované změny pracovního adresáře představují nový changeset.

Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova ''revize'', ''changeset'' a ''komit''.

== Repozitář ==

[[Repozitory|Repozitář]] je technicky vzato složka '''.hg''' v repozitóriu.

Složka '''.hg/store''' obsahuje kompletní historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie historie, zde má každé repozitórium svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů.
## Změny projektu se ukládají ve složce .hg/store :
/*
Line 65: Line 76:

Složka '''.hg/store''' obsahuje kompletní historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie historie, zde má každé repozitórium svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů.

Pracovní adresář obsahuje kopii verzovaných souborů v učitém časovém bodě (např. rev. 2), kterou lze editovat.
*/

Na rozdíl od repozitória sleduje repozitář pouze tyto stavy souborů:

 * n -- normální
 * a -- přidaný
 * r -- odebraný
 * m -- sloučený

Repozitář obsahuje historii projektu, repozitórium (potažmo pracovní adresář) obsahuje časový snímek projektu v určitém bodě historie. Často se slovem "repozitář" označuje nepřesně jak repozitórium, tak i repozitář.
Line 101: Line 119:
Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 zakládá novou '''[[Branch|větev]]''' v historii changesetů a je ''rodičem'' pracovního adresáře''. Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 zakládá novou '''[[Branch|větev]]''' v historii changesetů a je ''rodičem'' pracovního adresáře.

Základní pojmy Mercurialu

Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz Tutorial Mercurialu.

1. Repozitórium

Repozitórium je vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku .hg, zvanou repozitář (Repository) a další složky a soubory, které tvoří sledovaný i nesledovaný obsah projektu.

Obsah a složení souborů či složek v repozitóriu se mění v závislosti na nastavené aktuální revizi, jejíž obsah je prezentován pracovním adresářem.

Soubory v repozitóriu mohou mít různý statut podle toho, jak jsou zapojeny do systému Mercurial:

? - neznámý soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu

I - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů

A - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit

M - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit

! - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný

R - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´

2. Pracovní adresář

Pracovní adresář je fiktivní prostředí, které umožňuje manipulaci se souboury a složkami projektu jako v normálním pracovním adresáři. Timto "fiktivním" prostředím je ve skutečnosti repozitórium.

V systému Mercuriálu je pracovní adresář prezentován jako editovatelný přímý potomek (dítě) aktuálního changesetu (případně changesetů při nekomitovaném sloučení), jímž může být kterýkoliv existující changeset, zpravidla však jím je ten poslední.

Obsah a složení souborů či složek v pracovním adresáři (potažmo v repozitóriu) odpovídají obsahu a složení souborů či složek vybraného changesetu v čase jeho vytvoření (komitu).

Komitované změny pracovního adresáře představují nový changeset.

Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova revize, changeset a komit.

3. Repozitář

Repozitář je technicky vzato složka .hg v repozitóriu.

Složka .hg/store obsahuje kompletní historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie historie, zde má každé repozitórium svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů.

*/

Na rozdíl od repozitória sleduje repozitář pouze tyto stavy souborů:

  • n -- normální
  • a -- přidaný
  • r -- odebraný
  • m -- sloučený

Repozitář obsahuje historii projektu, repozitórium (potažmo pracovní adresář) obsahuje časový snímek projektu v určitém bodě historie. Často se slovem "repozitář" označuje nepřesně jak repozitórium, tak i repozitář.

4. Registrace změn

Provedením příkazu commit se stav pracovního adresáře zapíše jako nový changeset neboli revize do repozitáře.

Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 zakládá novou větev v historii changesetů a je rodičem pracovního adresáře.

5. Revize, changesety, čela a tip

Mercurial sdružuje změny ve vícerých souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) changesetů. Každému changesetu je přiřazeno pořadové číslo revize. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální ID changesetu. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".

Větvení a slučování se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové čelo (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za tip repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je slučovací, protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3).

6. Klonování, slučování, akce pull a update

Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:

Pracovní adresář (working directory) je opět uváděn jako poslední (potenciální) changeset.

Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači:

Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny e,f, které postupně potvrdí příkazem commit:

Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu g:

Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu pull. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde pouze změnu g) do svého repozitáře.

Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset g, je nositelem označení tip.

Bertík dále provede příkaz merge (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře. Jeho pracovní adresář má nyní dvě rodičovské revize (f, g):

Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit slučující changeset h ve svém repozitáři:

Když si nyní Alenka přetáhne (příkazem pull) změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize e,f a h:

Všimneme si, že po provedení příkazu pull je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize g. Alenka musí ještě provést příkaz update aby její pracovní adresář ukazoval na slučující changeset h.

Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitář plně synchronizovány.

7. Decentralizovaný systém

Mercurial je úplně decentralizovaný systém bez cenrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního:

Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.


CzechUnderstandingMercurial (last edited 2018-08-03 18:27:01 by Tovim)